Ladislav Špaček exkluzivně pro Ples jako Brno: Jak se správně obléci a chovat na plese?

Ples jako Brno s sebou nese řádnou přípravu – dodržení předepsaného dress codu, ale také slušného společenského chování. A kdo jiný by nám o plesové etiketě měl říct více, než její mistr. Pro Ples jako Brno připravil článek sám mistr etikety Ladislav Špaček. Začtěte se.

 Jiří Guth-Jarkovský: Úbor plesový je pro pána frak a bílá kravata (míněn motýlek), pro dámu dekoletáže, která se řídí podle módy; výkroj šatu dívčího je však vždycky mírnější. Nezanedbávejte gardedam. Pánové, dejte se představiti gardedámám dříve, nežli tančíte s jejich svěřenkami. K bufetu nebo do restaurace při zábavách veřejných nechoďte páni se slečnami bez jejich gardedam. Je-li děvče tancem unaveno, pěkně se omluv, byvši znovu vyzváno. Ale pak nejbližší tanec je vyhrazen tomu, kdo naposledy oň žádal.

Ples jako Brno nabízí nespočet příležitostí projevit se jako lev salonů, anebo prožít trapas, na který budeme ještě dlouho (a nejen my) vzpomínat. Kde jinde můžeme projevit své společenské dovednosti než na plese takového formátu? Na plese se seznamujeme, konverzujeme, tančíme, oslňujeme slavnostním večerním oblečením, taky večeříme, a tak osvědčujeme všechny dovednosti společenského chování.

Dress code

Příprava začíná výběrem oblečení. Pánové nemají co řešit, dress code je dán jednoznačně: black tie. Muž má tedy na sobě mít smoking, i kdyby si ho měl na ten jeden večer půjčit. Ke smokingu náleží černý motýlek, bílá košile se skrytým zapínáním (luxusnější variantou jsou onyxové knoflíky se zlatým či stříbrným okružím, případně perleťové knoflíky) a lakové polobotky. Užitečnými doplňky jsou hedvábné podkolenky (chlupaté lýtko není při konverzaci u stolu vhodným společníkem), cummerbund (smokingová šerpa, která zakryje přechod mezi pasem a břichem), kapesníček ve vnější náprsní kapse a dva bílé látkové kapesníky (jeden pro dámu, kdyby se bavila tak, až by jí tekly slzy).

Žena má mnoho možností, jak se přizpůsobit úrovni black tie. Může mít i krátké šaty, ale Ples jako Brno si žádá nejvyšší standard – velkou večerní, ať již v délce dinner (lze zahlédnout jen špičky), případně tea (lze zahlédnout kotník). Počítá se s odhalenými rameny, otevřenými zády, odvážnými dekolty, vysokými rozparky, šaty mohou být na ramínka nebo korzetového střihu, materiály bývají lesklé, třpytivé, efektní. Punčochy jsou vhodné tehdy, jestli žena odkrývá nohy výš než jen na délku koktejlek. K večerním šatům patří lodičky na vysokém podpatku, ale pozor, čeká nás nejen chůze, ale i tanec. Klasické jsou uzavřené lodičky, ale i střevíčky typu Mary Jane (s páskem přes nárt) jsou na ples vhodné. Dáma se neobejde bez kabelky, samozřejmě co nejmenší. Nejlepší volbou je tzv. psaníčko, kam se vejde jen kapesníček a kreditní karta, malý pudr a rtěnka. Na ples si ženy mohou dovolit těžší parfémy a efektnější šperky. Zvolíme výraznější líčení, aby v umělém světle vyniklo.

Rukavičky jsou častým doplňkem dámských šatů. Ke krátkým šatům zvolíme krátké rukavičky, k dlouhým dlouhé rukavice pokrývající celé předloktí. Zvláště k dlouhým šatům bez rukávů a bez ramínek jsou dlouhé rukavice téměř nezbytné. Dlouhé rukavičky dáma nemusí odložit, podává-li se tzv. finger food, tedy kanapky, které dáma bere v ubrousku do ruky. V rukavičce může dáma držet sklenici s nápojem, ale pokud usedne k prostřenému stolu a bude brát do ruky příbor, rukavičky svléká. Dáma podává ruku v rukavičce, je-li součástí večerního úboru.

Žena se musí ve večerní toaletě a lodičkách dobře cítit, aby působila sebejistě a důstojně. Jestli má šaty nové, udělá dobře, když si je doma na dvě nebo tři hodiny oblékne „nanečisto“, aby si zvykla, jak se v nich chodí, sedí, ba i tančí. Ještě víc to platí o lodičkách.

A co na samotné události?

Na ples nemusíme přijít přesně v čase, kdy začíná, ale určitě ještě před předtančením, tím je obvykle ples zahájen. Po příchodu do sálu se usazujeme podle čísel stolů, které máme rezervovány, hostesky nám pomohou se zorientovat. Sálem prochází první muž, neboť ženu uvádí, ta ho následuje. Při příchodu ke stolu se představíme spolustolovníkům. Hosté, kteří již jsou u stolu, by měli vstát. Představuje se příchozí muž protějšímu páru a poté představí svou partnerku. Pak muž odsune partnerce židli, usadí ji a posadí se. Žena by měla sedět po mužově pravici, a to tak, aby se muži a ženy u stolu střídali. Nenuceně konverzujeme, abychom vyvolali dobrou pohodu, vyhýbáme se tématům konfliktním a kontroverzním.

 Jak dodržet etiketu i na tanečním parketu?

První tanec patří naší partnerce, další tance můžeme rovnoměrně rozdělit mezi ni a další ženy v sále, ale jen ty u našeho stolu nebo partnerky našich (společných) přátel. Platí zásada, že jestli někdo jde tančit s mou partnerkou, měl bych vyzvat k tanci jeho partnerku a naopak. Je-li muž na plese sám, může si vybírat partnerky k tanci libovolně, přišel-li ovšem s partnerkou, musí se jí věnovat a nebrousit po sále vyhlížeje další tanečnice. Muž si musí zapnout sako, když vstává od stolu a hodlá pozvat dámu na parket. Chce-li ženu vyzvat k tanci, měl by se nejdříve obrátit na jejího partnera. Nemusí užít jen klasickou formuli „Smím prosit?“, ale jakoukoli jinou, která vyzní dostatečně přátelsky: „Dovolíte, prosím?“ nebo „Mohl bych si zatančit s vaší partnerkou?“ apod. Žena nebo její partner mohou prosbu o tanec odmítnout (např. slovy: „Promiňte, jsem zadaná“), v tom případě ale žena nemůže tančit následující tanec s jiným mužem než se svým partnerem. Cestou na parket jde žena po mužově pravici a do muže se zavěsí, pokud se neprodírají tlačenicí u parketu, pak muž jde první, aby ženě „proklestil“ průchod. Tančíme ohleduplně, a jakkoli „muž vede“, dělá vždy jen to, co je jeho tanečnici příjemné. Nemusíme držet dámu křečovitě jako adolescent na první prodloužené, ale důvěrné tisknutí se na partnera si necháme do nočního baru. Muž vede partnerku do volných míst na parketu tak, aby se vyhýbali ostatním párům. Pokud by přece jen kdokoli z páru zavadil o jiný pár, omlouvá se vždy muž, a to i za svou partnerku. Muž si před tancem nenápadně prohlédne tělo své tanečnice, jde především o to, aby si všiml, kde má levou lopatku, tam ji totiž bude během tance držet, ne níže. Plesové držení je výše, barové držení je níž... Neznáme-li se, muž by se měl před tancem představit, žena nemusí, ledaže by spolu tančili už několikátý tanec večera. Témata rozhovoru při tanci by neměla být příliš osobní, raději se bavíme o prostředí, naší zkušenosti s tancem, o kamarádech u stolu apod. Po tanci poděkujeme a vždy doprovodíme ženu na místo, alespoň pohledem nebo úsměvem poděkujeme jejímu partnerovi.

Oblíbený catering

Na plese je obvykle připraveno občerstvení formou večeře nebo rautu. Vynecháme raději jídla příliš aromatická, aby našim tanečním partnerům nebylo od první vteřiny jasné, že jsme si už dali uzeného lososa a skopové na česneku. Dáváme si pozor na konzumaci alkoholu. Prvním signálem, že alkohol začíná účinkovat, je u mužů neodolatelná touha svléci si sako. V okamžiku, kdy nabudeme přesvědčení, že jsme úžasně zábavní, a že když si dáme ještě jednu skleničku, budeme ještě zábavnější, je nejvyšší čas odejít. Dobrá pověst je důležitější než dobrá zábava.

Vůbec, kdy odejít z plesu? Společensky vhodné je odcházet v okamžiku, kdy odešly dvě třetiny účastníků. Nemělo by to být před půlnocí, ale po třetí hodině také ne.

Můžeme se s přáteli skvěle bavit, ale neměli bychom podlehnout klamnému dojmu, že jsme na domácím večírku. Muž si nemůže sundat motýlka a rozepnout si knoflíček u košile ani v půl druhé ráno, o odložení saka nemluvě, a žena by se neměla zouvat pod stolem. Stačí jediný neopatrný pohyb nohou souseda vedle a z hledání lodičky se stane drama. Z plesu odcházíme tak, jak jsme na něj přišli: důstojně, s noblesou, dokonale upraveni.